|
Mám na to kopyrajt Úprava Internetových stránek by měla být ovlivňována dvěma základními kritérii:
Již v dobách dávné, pouze mailové komunikace (a dávno před Internetem) vznikla potřeba zkracovat dlouhé výrazy (např. „např.”), dát najevo své pocity (smích :-) a psát věci, které na klávesnici nejsou („©”). Tak vznikla zkratková slova, emotikony a formát pro zápis zvláštních znaků. XichtíciPrvní, nejoblíbenější skupinou jsou emotikony alias smilies alias smajlíci alias ksichtíci. Používají se k vyjádření pocitů. Tuto funkci v reálném světě poměrně dobře plní odstín hlasu a hlavně výraz tváře. Jak jistě uznáte, taková věc se do textu přenáší těžko. Jakýsi chytrák však objevil znaky, které, zapsány za sebou, tvoří zjednodušený obraz tváře. Má to jedinou vadu: čtou se s hlavou nakloněnou doleva. (Méně nadaní mohou převrátit svůj monitor na pravý bok. :-))
Nejznámějším ze smilies je ten, který jsem použil na konci předchozího odstavce: smích, úsměv. Podobně vypadá smutek:
Samozřejmě, že nejde o úplný seznam; něco takového nemůže existovat, protože si stále někdo vymýšlí nové kombinace a nové významy. Vybral jsem jen ty nejběžnější či nejpoužívanější. Psaní emotikonů do HaTMatiLky s sebou nese jedno nebezpečí: pokud se takováto skrumáž znaků ocitne na konci řádku (a bude dost dlouhá), může se stát, že prohlížeč ji rozdělí do dvou řádků — a tím úplně zničí celý efekt. Aby se tak nestalo, je dobré označit emotikon jako nedělitelný. K tomuto účelu slouží párová značka <nobr>…</nobr>. Vše, co je v ní uzavřené mělo by zůstat na jediném řádku. Přestože <nobr> není definován ve standardu HaTMatiLky, podporují jej jak Netscape Navigator, tak MS Internet Explorer. V ostatních prohlížečích je nezávadný.
Použití <nobr> má jednu zvláštnost, projevující se v MSIE (verse 3): pokud se náhodou ocitne takto označený text na konci řádku, ale „nepřepadne”, spadne na další řádek alespoň mezera. Nebo posloupnost „čárka-mezera”, „tečka-mezera”, prostě to, co se nachází bezprostředně za ukončením tagu. Například věta pak končí osamocenou tečkou na novém řádku. Kromě toho, že jde o hrubou (typografickou) chybu, vypadá to poměrně šeredně. Zvláštní znaky Čas od času je potřeba zapsat nějaký znak, který se běžně nevyskytuje. Obecně například kterýkoliv znak s nabodeníčky (háčkem, čárkou). Ale mnohem častěji takové znaky jako „©”;, „&”, „>”, „<”… Mimochodem, říká se tomu „znakové entity”.
Pro tyto případy je v HaTMatiLce zvláštní způsob zápisu. Znaky se zapisují pomocí posloupnosti, začínající ampersandem („&”) a končící středníkem. Mezi nimi je zkratka pro příslušný znak. Například copyright se zapíše jako Kromě těch nejběžnějších nemá vcelku cenu si všechny zkratky pamatovat. Vždy se najde nějaká tabulka, v níž je možné příslušnou posloupnost přečíst.
Jako vždy v HaTMatiLce i tady platí, že když prohlížeč neví, co s tím, ignoruje to. Pokud tedy spácháte překlep nebo se budete dožadovat zobrazení neexistující značky, browser prostě celý kus vypíše a o víc se nestará: „&sign;”. (Jediné, čeho se dopustil, bylo vynechání středníku.) Proto pozor, pokud používáte některé méně obvyklé značky. Nemá-li počítač v zásobě odpovídající znak, pravděpodobně opíše text. Krom jiného je možno tímto způsobem psát češtinu. Protože však předpokládám používání běžných českých znaků přímo systémem, tento, poněkud náročný, způsob zápisu vynechávám. Nedělitelná mezeraJednou z nejužitečnějších znakových entit je nedělitelná mezera, alias tvrdá mezera. Pohříchu je užitečná jen těm, kdo dbají na úpravu předložek. Podle pravidel českého jazyka by se nemělo stát, aby jednoslabičná předložka či spojka zůstala na jednom řádku, zatímco následující slovo se ocitne na řádku následujícím. Záludnost češtiny však stěží vysvětlíte anglofonnímu browseru, byť se naučil česky. (Mimochodem, dle anglických pravidel by se obdobně mělo nakládat s členy the a a, ale ani v Timesech se tak neděje.) Jediný způsob, jak přivázat předložku ke slovu je použití tvrdé mezery. Tam, kde by normálně byla mezera obyčejná, napíšete a tím vznikne na první pohled nečitelný, nicméně správný tvar. Dalším, mnohem častějším (koho zajímá čeština, že?) použitím nedělitelné mezery je odsazování. HaTMatiLka má totiž tu vlastnost, že několik po sobě jdoucích mezer prohlásí za mezeru jedinou. (Stejně tak se za mezeru považuje znak nového řádku — proto musí být zlom definován tagem <br>.) Když potřebujete napsat širší mezeru, musíte si pomoci právě entitou . Tu je možné opakovat a tak vytvořit širokou mezeru. (Názorný příklad, že?;-) Zkratková slova
V psaném textu se často opakují fráze, obraty, slovní spojení, prostě kusy textu, které si přímo říkají o zkrácení. Protože mateřským jazykem Internetu je angličtina, tak převážně z anglických frází byly vytvořeny akronymy, zkratková slova. Je jich spousta, ale, jako u emotikonů, oblíbených a používaných jen několik. Kratičký výběr viz vpravo. Kromě těchto předem daných frází se občas používá zkrácený zápis. Ten vychází především z toho, že některé znaky se dají (v angličtině) číst tak, že foneticky znamenají celé slovo. Někdy jde vyloženě o „gramaticky nesprávný” zápis. Například:
Takže například „T4U” znamená „Tea for You”, tedy „Váš čaj”. Vánoce (Christmas) lze zkrátit na „Xmas”. A text „ILUVU” je vyznáním lásky. Dva znaky dokonce oficiálně nahrazují příslušná slova: i v češtině je známé používání „&” pro „and”; druhým případem je znak, zvaný zavináč (ano, ten zavináč – @), čtený „at”, ve významu „v” — taky se mu říká „bussiness at”. Podobně si lze hrát i s češtinou. Já s oblibou píši „xichtík”, „qasnice” a „qěty”.
|
Obsah Lekce 1 Lekce 2 Lekce 3 Lekce 4 Lekce 5 Lekce 6 Lekce 7 Lekce 8 emotikony nedělitelnost entity tvrdá mezera zkratky úkol Lekce 10 Lekce 11 Lekce 12 |
|