HaTMatiLka
Lekce 6
Obsah
Bez rámečků
« »
Design není sranda

Ne vždy má autor stránek volnou ruku při jejich tvorbě. Naštěstí, protože většina dobrých HaTMatiLkářů nemá to pravé grafické nadání (zatímco grafici nikdy nepochopí omezení z HaTMatiLky vyplývající). A konečně: ani grafik nemá poslední slovo; to totiž tradičně patří šéfům a jejich (pokleslému) vkusu. Takže grafik něco navrhne, vedení to uvede v trosky a po nebohém webmasterovi se žádá, aby to uvedl do sítě. (Následně bude vyhazovat miliony mailů, že ta stránka vypadá hnusně, tak ať ji laskavě předělá.)

Většina firem velikosti sx=2 a výše (sx je index, označující dvojkový logaritmus počtu sekretářek) má definována jakási základní marketingová pravidla, včetně firemního loga, firemních barev, firemního znaku, používaného typu písma, závazného stylu oddělování odstavců, oslovování, hlavičkových papírů a čert ví čeho ještě. Zaměstnanci jsou žádáni, aby tato nesmyslná pravidla dodržovali. Samozřejmě, že firemní stránky musí též ladit s celkovým stylem. Je na vás, abyste to dokázali se dvěma typy písma, v šestnácti barvách, na půl megabajtu prostoru a s modemem roku výroby Morseho telegrafu.

Právě proto jsou styly pravým požehnáním pro webmastera: jestliže jednoho dne vedení usoudí, že dosavadní firemní modrá se nápadně podobá konkurenci a proto je nutné se odlišit, nejlépe barvou červeného vína, nemusíte prohledávat všechny dokumenty a pídít se po zapomenutých definicích (nehledě na to, že párkrát jste se netrefili a napsali „něco podobného” firemní modři); prostě jen opravíte jedinou položku někde v základním stylu — a je to.

Pravidla bývají jednoznačná, stručná (tím nemyslím, že jich je málo!) a především snadno přeložitelná do jednotlivých stylů.

Příklad
Firma, vyrábějící porcelán, má přísného, staromódního ředitele, či spíše majitele. Ten řídí veškerou fabriku sám. Přesto se novinkám nebrání a proto zakoupil něco místa na Internetu, kde nabízí výrobky své továrny. Jako cti dbalý podnikatel stanovil závazná pravidla pro úpravu firemních materiálů (od hlavičkového po toaletní papír).
Písmo mírně do červena, řez „KP_sro”, speciálně navržené pro potřeby firmy.
Hlavičkový papír ruční, barvy „slonová kost”.
BODY   {       color : "5C0000";
         font-weight : normal;
         font-family : "KP_sro", sans-serif;
           font-size : 9 pt;
          font-style : normal;
     text-decoration : none;
          background : "FFF7E3";
       }
Text odstavců navazuje bez mezer, první řádek je odsazen o tři čtverčíky. Text zarovnán do bloku.
P  text-indent : 3 em;
             margin : 0;
         text-align : justify;
      }
Oslovení psáno tučně, bez odsazení. Písmo o jeden bod zvětšené. Zarovnáno vlevo. Za oslovením venecháno místo, cca 25 bodů.
Vždy zakončeno vykřičníkem.
.osloveni { font-size : 10 pt;
          font-weight : bold;
          text-indent : 0;
               margin : 5 pt;
        margin-bottom : 25 pt;
           text-align : left;
       }
vokaž

A tak dále, a tak podobně.

Dobré rady

Při přípravě stylu je potřeba dbát zejména na

definice barev
Na monitoru to bude vypadat úplně jinak, než si kdokoliv představoval; pokud bude odpovídat barevná definice (RGB), nemůže vám nikdo nic říct.
loga a znaky
Špatně zaretušovaný či nascanovaný znak je průšvih - někdo k němu má autorská práva a bude se zlobit. Požadujte vždy datový soubor ve vhodném formátu.
písmo
Připravte se na sáhodlouhé vysvětlování, proč není použito právě to jediné správné písmo, ale nějaká náhražka. Alespoň ať je správně proporcionalita a patkové/bezpatkové. Alibisté uvedou i firemní typ.
velikost
Až přijde někdo s návrhem na papíře, přiloží jej na monitor a řekne „vždyť je to špatně”, vytiskněte mu stránku – měla by odpovídat alespoň rámcově.
Používejte vždy jednotky „pt” nebo „mm”, nikdy „px”!

» Design není sranda
» Příklad
» Dobré rady


Lekce 5

Lekce 7
© Robert R. Šimek, 1998